ČSOP Kokonín

Dolní mlýn

Popis

Nejstarším kokonínským mlýnem je tzv. Dolní mlýn, který najdeme na samém konci dnešní Tyršovy stezky, dnes má č.p. 248 (dříve č.p. 62). Voda z Mohelky byla k mlýnu vedena asi čtvrtkilometrovým náhonem, který je dodnes v terénu patrný. Náhon na konci podtékal současnou Tyršovu stezku a rozšiřoval se na asi 90 m dlouhý rybník, který sloužil pro akumulaci vody. Situace je zachycena na následujícím obrázku.


Situační plán vodního díla vypracovaný inženýrem Franzem Hawlinem roku 1880 (zdroj SOkA Jablonec nad Nisou)


Z rybníka voda tekla přes vantroky na mlýnská kola na vrchní vodu. Kolem roku 1880 měl mlýn celkem tři mlýnská kola. Dvě měla průměr 6 metrů a výkon 3 HP (2,2 kW). Jedno pohánělo mlecí a druhé špicovací složení. Třetí vodní kolo mělo průměr 5,1 metru, výkon 3 HP (2,2 kW) a pohánělo pilu. Z lednice voda pokračovala zakrytým kanálem zpět do Mohelky.


Náhon a mlýn na výřezu z císařského povinného otisku map stabilního katastru Čech z roku 1843 (vlastník ČÚZK).


V roce 1880 měl mlýn v přední části (směrem k Mohlce) dvě místnosti a komoru. Za nimi se nacházela mlýnice a za ní brusírna. V levé zadní části bylo umístěno zařízení pily. Půdorys je zachycen na následujícím obrázku.


Půdorys mlýnské budovy vypracovaný inženýrem Franzem Hawlinem roku 1883 (zdroj SOkA Jablonec nad Nisou)



Výřez ze Schmidtovy mapy Kokonína ze 30. let s náhonem (Mühlbach) a mlýnem.


Historie

  • 1538 - Mlýn byl založen zřejmě hned při založení obce, která je roku 1538 zmíněna v zemských deskách.
  • 1608 - První písemná zmínka o mlýně pochází z roku 1608, kdy je uvedeno, že mlýnský statek, ke kterému patřil mlýn s pilou, vlastní Eliáš Hybner.
  • 1650 - V r. 1650 se uvádí, že zemřel vlastník mlýnského statku a mlýna Karel Weiss (Weys). Od něho poté přešel v témže roce mlýn na Jana Tampla.
  • 1663 - Vdova po mlynáři Janu Tamplovi prodala mlýnský statek včetně mlýn roku 1663 za 110 kop grošů Kryštofu Posseltovi.
  • 1687 - Z roku 1687 pochází záznam o tom, že je mlýn za 36 zlatých a pila za 4 zlaté a propachtována Danielem Posseltem rychtáři Janu Kittelovi, synovi ranhojiče Kašpara Kittela z Krásné. Ten také později mlýn koupil, stejně tak jako i Horní mlýn.
  • 1699 - V urbáři maloskalského panství z roku 1699 se udává, že rychtář z těchto dvou mlýnů a pily platil 78 zlatých. Jan Kittel se svou pílí a houževnatostí stal nejbohatším mužem v obci Kokonín, na sklonku života mu patřila celá levá polovina obce, tzv. Stará strana.
  • 1726 - Vdovec Jan Kittel zemřel 18. října 1726 ve věku 79 let a byl pohřben na farním hřbitově v Jablonci nad Nisou. Dolní mlýn v Kokoníně od něho převzal ještě za jeho života jako pachtýř syn Eliáš Kittel, který se oženil se Salomenou Zappovou z Kokonína. Po smrti Jana Kittela mlýn tradičně připadl jeho synovi Eliáši Kittelovi. Po smrti Eliáše Kittela zdědil Dolní mlýn v Kokoníně jeho druhý syn sekerník Kristián Kittel.
  • 1759 - Kristián Kittel zřídil roku 1759 na pozemcích patřících k č.p. 59, které získal od svého bratra Jana Kryštofa, vodní nádrže. Mlýn dále spravoval Ferdinand Kittel (*1747), ovšem majitelem se stal jeho bratr Ignác Václav Kittel (* 1753). Ten byl vyučen mlynářem.
  • 1783 - V r. 1783 vyplatil Ignác Václav Kittel ostatní sourozence a stal se úplným vlastníkem mlýna a pily s pozemky a se vším příslušenstvím za 1 200 zlatých rýnských.
  • 1821 - V roce 1821 starý mlynář Ignác odešel na výminek a mlýn přechází roku 1822 na syna Jana Josefa Kittela. Krásná architektura Dolního mlýna prošla různými úpravami a přístavbami, z nichž poslední prováděl právě Josef Kittel. Ten uvedl mlýn do podoby, kterou fotograficky zachytil v r. 1864 kokonínský fotograf František Simm. Byl velmi zručný a sám na mlýně provedl celou řadu zlepšení. V mládí vytvořil velký (1m3) dřevěný model mlýna, který skutečně mlel obilí. Byl umístěn v jabloneckém muzeu, ze sbírek muzea byl bohužel vyřazen zřejmě v roce 1949.
  • 1862 - Mlýn přešel r. 1862 na syna Josefa Kittela mladšího (*1831) za 3000 zlatých.


Dolní mlýn v roce 1864 či 1865.



Pohled na Dolní mlýn od jihu (druhá polovina 19. století)



Pohled na Dolní mlýn od severu (druhá polovina 19. století)


  • 1866 - Dne 16. října r. 1866 zemřel starý mlynář Josef Kittel. Po jeho smrti dochází k úpadku tohoto horského mlýna, který nemohl konkurovat novým parním mlýnům tehdy v Čechách zřizovaným.
  • 1874 - Josef Kittel ml. roku 1874 prodává rodový mlýn Anně Watzkové.
  • 1880 - Roku 1880 kupuje mlýn Anna Langová.
  • 1890 - V roce 1890 byl zřízen parní pohon mlýna.
  • 1892 - Roku 1892 přechází mlýn na Sebalda Rösslera.
  • 1894 - Od roku 1894 využívá mlýn František Ulbrich jako brusírnu skla. Na místě pily přistavěl novou sklářskou provozovnu a mlýnský provoz zastavil.


Dolní mlýn na počátku 20. století



K Dolnímu mlýnu přijíždí tramvaj (počátek 20. století)


  • 1904 - Roku 1904 či 1905 byla budova starého roubeného mlýna upravena, snesena střecha a proveden nový obklad řezanými prkny ve stylu secese, což setřelo starobylý ráz bývalého mlýna. V té době už byl vlastníkem usedlosti František Ulbrich mladší.


Dolní mlýn po secesní přestavbě, zahrada s vodotryskem (počátek 20. století)



Pohled na Dolní mlýn ze střechy nad odstavnou kolejí v plynárně (počátek 20. století)

  • 1930 - V roce 1930 je v objektu registrována živnost malování skla, provozovatel František Ulbrich.
  • 1937- Po smrti Františka Ulbricha v r. 1937 přišla firma do konkurzu. A tak se mlýn 31. prosince 1941 stal majetkem firmy Roman Rössler a Co.
  • 1945 - V roce 1945 došlo k vyvlastnění a znárodnění majetku. Později (v 60.- 90. letech) bylo stavení začleněno do Jabloneckých výrobních a opravárenských závodů (JAVOZ).
  • 1990 - Po roce 1990 je továrnička v soukromých rukou.

Literatura